Velké náměstí památky
Budova bývalé radnice nahradila původní nižší stavbu s věžičkou zničenou požárem. Poté se stala sídlem gymnázia a v současné době slouží základní škole. Nachází se na Velkém náměstí v těsném sousedství městského úřadu. Průčelí budovy vyzdobil roku 1903 barevnými sgrafity akademický malíř Josef Bosáček podle námětových kartonů Mikoláše Alše. V prvním poschodí je bohatá ornamentální výzdoba proplétajících se úponků, listoví a květů. Druhé poschodí zdobí ornamenty a ve středu mezi okny znak města a český lev. Oblouková pole věže mají z obou stran okna postavy Spravedlnosti a Samosprávy. Poslední restaurování sgrafit bylo provedeno roku 1992 akademickým malířem Aloisem Martanem, restaurátorem, za asistence akademického malíře Jiřího Čecha, rovněž restaurátora.
Na místě dnešní spořitelny stál rokokový dům Hrbkův, kde se narodil páter Josef Šmidinger, vlastenec a milovník knih, který založil v roce 1843 ve Strakonicích knihovnu. Býval zde Ventův krám v ulici, které se říkalo V Dláždění. Roku 1905, kdy se očekával příjezd císaře Františka Josefa I., byl dům již určen ke zboření. Musel proto být zakrytý pytlovinou a ozdoben papírovými girlandami květin. Krátce po odjezdu císaře byl dům zbourán a na jeho místě byla vybudována v secesně novorenesančním slohu spořitelna. Nejprve zde byla městská, poté státní a nyní Česká spořitelna. U vchodu je umístěna Šmidingerova pamětní deska. Bývalá městská spořitelna byla dokončena v roce 1906 podle návrhů stavitele Karla Bubly. Výzdobu průčelí provedl Josef Bosáček podle návrhů Václava Malého.
Jedním z nejstarších domů na Velkém náměstí je čp. 54 s plasticky vyvedeným modrým hroznem a letopočtem 1808 ve štítě. Dochované zdivo svědčí o jeho původu již v době středověku. Jedním z nejhonosnějších domů na náměstí s stal v 16. století – v období renesance.
Masné krámy jsou zastřešená úzká ulička z obou dvou stran lemovaná krámky, která si zachovala svou středověkou dispozici jak půdorysnou, tak i ve výstavbě. V barokní době v počátku 18.
Domy patřily strakonickému staviteli Ing. Gustavu Papežovi. Uspořádání staveb kolmo k náměstí bylo typické pro renesanční a gotickou zástavbu. Výzdoba štítů se spirálovými volutami připomíná stavby jihočeské lidové architektury, selské baroko. Stavitelovu náhrobní bustu na jeho hrobě na strakonickém hřbitově vytvořil národní umělec Břetislav Benda.
Místo, kde brána stála, je vyznačeno přímo v povrchu vozovky. Půdorys brány je vydlážděn z žulového nepravidelného (lomového) kamene. Chodce na zvláštnost místa upozorňuje také kamenná mozaika v chodnících po obou stranách komunikace.
Původní pivovar, čp. 47 (nachází se kousek od Velkého náměstí)
.JPG?ver=0 "klikni pro další 8/10")
V prvním patře bývalého měšťanského pivovaru se nacházela panská hospoda zvaná Beseda. V jejím sále dne 16. 2. 1891 pronesl svou předvolební řeč T. G. Masaryk – tehdy ještě jako univerzitní profesor. V té době kandidoval do říšské rady za mladočechy a zastupoval několik jihočeských měst včetně Strakonic.